Životopis - HODNOCENÍ - RECENZE

 
V roce 2019 dirigoval Paul Mauffray svůj newyorský debut s orchestrem​ New York Concert Artists a také byl poprvé pozván do Argentiny, aby dirigoval m.j. Janáčkova Tarase Bulbu.  Během pandemie roku 2020 dirigoval českou premiéru „Příběh šumaře“ od Wyntona Marsalise se členy brněnské filharmonie a moravské filharmonie Olomouc a sólistou Vítem Otáhalem.


Mauffray byl v roce 2016 pozván do Mariinského divadla v Petrohradě, kde dirigoval dvě představení Dvořákovy Rusalky. Bylo to jeho druhé působení v tomto divadle, již dříve přijal pozvání od Valerije Gergijeva, aby zde dirigoval zkoušky při nastudování Věci Makropulos. Mauffray vystoupil na několika festivalech v České republice, mimo jiné Janáčkovy Hukvaldy, Talichův Beroun a Mladá Praha.  Kromě v Americe a v Česku, dirigoval v několika ruzne zemi včetne v městkach Augsburg, Flensburg, Lausanne, Lyon, Singapore, Bratislava, Bucharešť, Graz, Salzburg a Vídeň.  


V roce 2016 se vrátil do Filharmonie Brno, aby zde dirigoval studiovou nahrávku opery „The Scarlet Letter“ od současného amerického skladatele Fredrica Krolla. Na předchozích vystoupeních s Filharmonií Brno provedl Mozartovo Rekviem a Stravinského Svěcení jara.

Jeden z Mauffrayho nejnovějších projektů je rekonstrukce a uvádění opery „Tabasco“ od amerického skladatele George Whitefielda Chadwicka podle původního rukopisu z roku 1894. Opera byla koncertně provedena v české premiéře v roce 2015 s Filharmonií Hradec Králové. Jeho první působení v České republice byl záskok na poslední chvíli při provedení Janáčkovy orchestrální suity z opery Příhody lišky Bystroušky s Filharmonií Hradec Králové v roce 1994.  Od té doby byl Mauffray pravidelně zván do Hradce Králové jako hostující dirigent.

V roce 2018 vyhrál Mauffray 2. cenu v soutěži „The American Prize for Professional Orchestra Conductors“.  Již dříve získal čestné uznání v soutěži Pražské jaro za provedení Stravinského Svěcení jara a Janáčkova Tarase Bulby. Byl také dvakrát finalistou soutěže Bartók International Opera Conducting Competition v Rumunsku, v roce 2005 a opět v roce 2007, kdy získal 2. cenu a díky tomu dirigoval uvedení La traviaty v Bukurešťské národní opeře.

V letech 1995 až 1997 byl asistujícím dirigentem opery pražského Národního divadla, kde spolupracoval s dirigenty Bohumilem Gregorem a Jiřím Bělohlávkem na Janáčkových operách Příhody lišky Bystroušky, Káťa Kabanová a Její pastorkyňa. Poté asistoval Siru Charlesovi Mackerrasovi s Českou filharmonií při natáčení Káti Kabanové a Rusalky. Působil v operních domech v kalifornském Walnut Creeku (Massenet - Werther), v El Pasu (Gounod - Faust), ve Flensburgu (Mozart - Cosi fan tutte) a v Salcburku, kde asistoval Siru Johnovi Eliotovi Gardinerovi při nastudování Její pastorkyně s Českou filharmonií.

Paul Mauffray spolupracoval při přípravě osmi Janáčkových inscenací jako asistent dirigenta včetně prvního provedení Janáčkova Osudu v USA na Bard Music Festival. Na tomto Janáčkově festivalu v New Yorku připravil Mauffray sbor a sólisty pro provedení Říkadel, Glagolské mše, několik menších Janáčkových skladeb a scén z opery Příhody lišky Bystroušky a Výlety pana Broučka. Mezi orchestrální skladby, u kterých asistoval v New Yorku, patřil i Janáčkův Taras Bulba a Sinfonietta. Tyto dvě skladby již dirigoval Mauffray v roce 1997 během zkoušky s Českým národním symfonickým orchestrem jako záskok za onemocnělého dirigenta Libora Peška.

V roce 2007 nastoupil jako asistent dirigent do Janáčkovy opery v Národním divadle Brno, kde dirigoval Verdiho Dona Carlose. Rok poté pracoval jako asistent dirigenta Kirilla Petrenka na uvedení Káti Kabanové s Vídeňským rozhlasovým orchestrem v Divadle na Vídeňce.

Paul Mauffray studoval na Liebigově univerzitě v Giessenu, na Chigiho akademii v Sieně, na American Academy of Conducting v Aspen Colorado, v dirigentském semináři Sergia Celibidache na Gutenbergově univerzitě v Mohuči a magisterské studium hudební vědy na Masarykově univerzitě v Brně.

Mezi další evropské orchestry, které Mauffray řídil, patří Slovenská filharmonie, Janáčkova filharmonie Ostrava, Plzeňská filharmonie, Jihočeská komorní filharmonie České Budějovice, Karlovarský symfonický orchestr, Talichův komorní orchestr, Komorní filharmonie Pardubice, filharmonie Augsburg, Orchestre de Chambre de Lausanne a Orchestre National de Lyon.

Spolehlivým partnerem sólistů byla Plzeňská filharmonie, v jejímž čele stál americký dirigent Paul Mauffray. Návštěvníky si získal, když se česky vyznal ze své lásky k hudbě Leoše Janáčka. Zároveň se projevil jako skutečná dirigentská osobnost: orchestr řídil dobře čitelnými gesty a s velkým přehledem. Ve Fantazii R. Vaughan Williamse vyzvedl její barevné vyznění i jakousi vážnou náladu, v Lašských tancích L. Janáčka naopak zdůraznil jejich taneční ladění.
- Plzeňský kulturní přehled Kultura, Č. 6 (01.06.2004), s. 5.

Dirigentovo nadšené zaujetí pro interpretovanou hudbu se viditelně přeneslo i na Plzeňskou filharmonii, která hrála výborně jako celek, v sólových skupinách i jednotlivých sólech. Orchestr citlivě doprovázel a vysloveně zazářil ve finálním Janáčkovi.
- Vlasta Bokůvková, Filharmonii řídil americký dirigent : Plzeňský deník, 28.05.2004

Státní filharmonie Brno "Březnový koncert přinesl příjemné překvapení v kritické situaci: ...  dirigent Jiří Kout v poslední chvíli onemocněl a místo něj úspěšně zaskočil (s denním zpožděním) mladý Američan Paul Mauffray – ve velmi obtížném pořadu se Stravinského Svěcením jara."
- Hodnocení odborné činnosti za rok 2005, Beáta Sonderlichová, Bohuš Zoubek

"Po obrovském úspěchu loňského edukativního koncertu Filharmonie Hradec Králové s americkým dirigentem Paulem Mauffrayem se dne 26.listopadu uskutečnil další podobný bernsteinovský koncert ... dirigent Paul Mauffray, jak známo, je uznávaným janáčkologem ... od počátku bylo jasné, že díky svému mladistvému entuziasmu, přirozenému chování, způsobu vyjadřování a onomu americkému přízvuku je pro mladou generaci atraktivní, protože zábavný a světový, prostě „in“… Na Filharmonii Hradec Králové bylo znát, že hraje s chutí, že jí takový způsob hraní baví. A bavilo to také většinu mladého, vesměs vážnou hudbou netknutého obecenstva. ... Tady se Mauffray projevil i jako vědec-muzikolog ... Tak takovýmto způsobem dokázal dirigent Mauffray udržet více jak hodinu pozornost mladého publika, navyklého klipovité a výrazově jednoduché hudbě. Nechal zahrát třeba také kus z Janáčkem vyřazeného listu partitury a pro srovnání pak zazněla finální podoba téhož úseku. To vše zvyšovalo atraktivitu tzv.výchovnéhokoncertu."
- jazzport.cz, 29.11.2014 Jan Hocek

Hodnocení - recenze

Jehož přítomnost … nám umožnila tímto koncertem zopakovat jeho dřívější úspěšné pohostinské vystoupení. Jeho dobrá čeština, sympatický projev i jeho cit pro hudbu dokážou posluchače plně zaujmout.
- 24. ledna, 2002 Hradecké noviny

Mauffray se blýskl především smyslem pro stylovou čistotu, přesnost, maximální výraz a přirozenost ve všech skladbách, ať to byl efekni Čajkovskij, polyfonní Mahler, impresionistický Vaughan Williams, či akedemicky slavnostní Brahms. Obdiv si zasloužila celková koncepce večera, téma Folklór v symfonii se pod Mauffrayho ispirativnim vedením zdálo najednou úplně jasné. Také Filharmonie Hradec Králové se vypjala k mimořádnému výkonu, hrála jako o život. Ředitel hradeckého tělesa řekl, že “Paul Mauffray chce být českým Bernsteinem!” A to se mu bez výhrad daří.
- Jiří Vaniček, Mladá Fronta Dnes, 9. 2. 2000

Dirigent komentoval koncert v češtině … Komentování ale nebylo vedle řízení orchestru, jediným čím dirigent oslnil. Během koncertu uvedl několik klavírních ukázek ze jmenovaných děl, přičemž zvláště part z Čajkovského zahrál skutečně strhujícím způsobem.
- Marcela Chadimová, Hradecké noviny 4. února, 2000